|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
|
|
Prvky zastupitelské demokracie v církvích sdružených v Ekumenické radě církví České republiky
Kobylka, Petr ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Vinš, Petr Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou prvků zastupitelské demokracie v strukturách církví sdružených v Ekumenické radě církví České republiky. I přesto, že církve nejsou obecně demokratickou strukturou, autor zkoumá, zda jsou v nich obsaženy prvky zastupitelské demokracie podle předpokladů pro fungování demokracie daných Robertem Dahlem. Vychází též z práce Luca Badini Confalonieriho, který ve své publikaci popisuje problematiku demokracie uvnitř římskokatolické církve. Bakalářská práce nastiňuje kořeny demokracie v církvích ve Starém a Novém zákoně Bible a v historii církve, zejména v rámci náboženské mnohosti v českých zemích. Historickým jádrem je problém, který vychází již z Bible, a to, jak řádně ustanovit vedoucí církevních společenství. Dále se práce zabývá organizačními strukturami dvanácti vybraných církví v ČR, zkoumá způsoby volby či ustanovování jejich představitelů a orgánů. Pro tento účel církve rozčlenila do tří kategorií: římskokatolickou c írkev, církve s episkopálním prvkem a protestantské církve synodně-kongregační a kongregační. Práce také poukazuje na demokratické deficity v jednotlivých církevních zřízeních. Přesto církve vykazují různou míru aplikace demokratických a zastupitelských principů, přičemž za nejvíce demokratické lze považovat církve ze skupiny synodně-kongregačních a...
|
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
host ::
RSS.